PD2001 – OL1F
Máme za sebou
další „polňák“. Hodně se změnilo od posledního závodu a tak jsme byli plni
očekávání, možná snad víc než kdy jindy. Chtěli jsme odjet pásma 144 a 1296MHz
pokud možno na maximum. Přípravy začaly těsně po 2.Subregionálu a vyvrcholily
týden před polním dnem, paradoxně však zjištěním, že nám nic nefunguje tak jak
bychom potřebovali.
Tak tedy o
víkendu 30.6-1.7. jsme po předchozí dohodě testovali zařízení v provozu. Po
příjezdu na kótu Jarda OK1UGB zjistil že nefunguje předzesilovač na 144 MHz, pár
dní před se nad kopcem přehnala bouřka, tak jsme zničení LNA přisoudili jí. Po
demontáži transvertoru na 1296 MHz ze stožáru a jeho připojení k nové anteně,
1.5m parabole, na které strávil Jarda předchozí týden, jsme zjistili, že nefunguje
ani transvertor, respektive funguje, ale po zaklíčování TX i bez budícího signálu
se ručička ampérmetru na zdroji zastaví na maximu odběru jako při plném výkonu.
Příčinu jsem měl odhalit až doma na stole v nefungujících relátkách pro
přepínání RX/TX, respektive relátka spínaly naprosto pseudonáhodně navíc
v kombinaci s nedokonalým sepnutím do mezipolohy. Tato situace nás do
značné míry znechutila. Do závodu zbývalo pár dní a
my stáli před rozhodnutím zda sebrat poslední zbytky odvahy a sil a dát vše
do pořádku a nebo rezignovat.
Rozhodli jsme se
pro první variantu a tak začal 5-ti denní maraton s časem. Jarda si vzal na
starost opravu LNA na 144 MHz a úpravu napájení PA na 1296 MHz. Na mě zbyla oprava
transvertoru. Vzhledem k nedostatku času jsem se věci mohl věnovat jen po
večerech ještě v neděli a pondělí v týdnu před závodem. Čekala mě
detekce závady, viz výše, která mi zabrala oba dva již zmíněné dny, ale za pomoci
„harmonického“ majáku, který dává mimo jiné signál na 1296.200 MHz/-80dBm,
multimetru a umělé zátěže 4W/18GHz se to nakonec podařilo. Původně jsem si myslel
že závada je způsobená nedostatečně zablokovanými stabilizátory nebo někde ve VF
části, ale od relátek bych to nečekal. Úterý a středa byly totálně zabité, musel
jsem navštívit příbuzenstvo a odvézt YL. Zbýval jediný den. Domů jsem přijel už
ve středu večer abych mohl začít s opravou co nejdřív. Musel jsem za vydatné
pomoci odsávačky cínu vypreparovat z transvertoru původní plastová miniaturní
relátka z DL produkce, jedno pro přepínání mezifrekvence RX/TX druhé pro
přepínání +13.8V na RX/TX. Jako náhradní relé jsem zvolil osvědčená QN 59925.
První jsem připájel z boku ke krabičce transvertoru, u strany nožiček jsem
provrtal 4 díry do krabičky a jimi jsem protáhl teflonový koax, který jsem zbavil
vrchní isolace a konce připájel k příslušným vývodům po původním relátku
na „plošňáku“. Z druhé strany pak na relátko nové. Po odzkoušení
funkčnosti, jsem začal pracovat na přepínání napájení, které se už bohužel na
transvertor nevešlo a dovnitř už vůbec ne. Vypiloval jsem v desce náhodě
nalezeného kuprexitu díru přesně pro relé a za pomoci ostrého hrotu jsem začal
vytvářet plošný spoj přímo na desce. Pár tlumivek, blokovacích „kondíků“,
relé a je vše hotovo, zbývá to celé „zadrátovat“ a i to se daří. Pro jistotu
ovládám relátka ještě přes RC člen, čímž dociluji poloviční spotřeby proudu a
nižšího zatížení cívky relé. V tomto případě ze 70mA na 35mA při 20mF a 750W paralelně na sobě(dík za radu Láďovi OK1DGR). Ne že bych měl
nedostatek napájení ale relé pro přepínání MF je pří příjmu trvale sepnuté a
při TX se rozepne, má to svůj smysl, to byl možná také důvod destrukce původního
relé. Cívka relé se začala průchodem proudu při delším provozu zřejmě
přehřívat až odešla do věčných lovišť. Proč odešlo druhé relé mi není
jasné dodnes. Zkouška funkčnosti proběhla v pohodě a tak balím vše co mi
přichází pod ruku a odjíždím v pátek 6.7. na kopec, kde na mě již čeká
Jarda s Otou OK1DMO.
Na kótě
společnými silami instalujeme opravený transvertor zpět do AL boxu a začíná test
„ohněm“. Transvertor bezvadně poslouchá, ale opět nevysílá, tentokrát pro
jistotu vůbec. „Co to je ?“ , ptám se sám sebe „Doma mi to přece fungovalo?“.
Vytáhnul jsem z Jardy měřák a zjistil jsem, že nejde +12V TX do transvertoru.
Rozebírám ovládací krabičku u TRXu a pouhým pohledem analyzuji závadu. 12V je
spínáno do koaxu přes odpor 1kW a úbytek napětí je tak velký že spadne po zatížení až na 5V,
jak jsem posléze naměřil, což je pro relé v transvertoru hodně málo (původně
byl totiž ovládán do báze tranzistor, který pak spínal relé a ten byl proudově
méně náročnější). V rychlosti vše napravuji. Druhý testovací pokus se již
podařil. Sláva a 3x sláva, máme z toho ohromnou radost, kontrolní spojení
s Honzou OK1VAM na Klínovec nás v tom jen utvrzuje. Na 144Mhz je vše také
funkční, LNA pracuje jak má a tak jsme tenhle 6.červenec „dožili“ už
v naprosté pohodě a do sytosti vychutnávali jedno spojení za druhým. Jen tak pro
radost jsem si udělal na 144MHz kluky z OK1ORA, kteří v tu dobu byli
v LX a několik dalších stanic, na 1296 MHz se povedlo ještě testovací QSO
s OK1OX.
Sobota 7.7.2001.
Probouzíme se okolo 06:00Z, nikomu se nechce spát, čeká nás ještě konečná úprava
pracovišť a zprovoznění paketu, takže se po vykonání nezbytných úkonů včetně
snídaně vrháme znovu do práce. Velký problém se ukázal ve zprovoznění
paketu. Přesto že jsme si každý jednotlivě přivezli část zařízení na PR, jsme
nebyli schopni z něj dát něco dohromady. Vždy něco chybělo a když už jsme
vyřešili problém s modemem vypověděla nám službu Milešovka, OK0NCM. Prostě
se zakousnul USER. Celou anabázi s paketem jsme nakonec vyřešili pasivním
monitoringem nodu OK0NCK, pasivním proto, že na 144 MHz, kde by nám i paket chodil,
jsme si při sebemenším výkonu rušili hlavní pracoviště. Dost jsme se zdrželi a
tak jsme se v rychlosti usadili na pracoviště a očekávali blížící se
začátek závodu. Ke 2m zasedl Jarda, který měl na starosti SSB část a střídal ho
Ota na CW, ja jsem vylezl po žebříku na střechu kde bylo připraveno zařízení pro
23cm.
144MHz
Je 14:00Z a
závod začíná. Jarda na 2m rozjíždí SSB pile-up na čerstvě vybojované frekvenci a
daří se mu. První QSO s 9A4VM do JN85 a následuje šňůra OK stanic. Za první
hodinu 52 QSO, to celkem jde na naší poměrně „úzkou“ a pro nezasvěceného
zdánlivě neslyšící 4 soustavu, ale i Ota, který u nás hostoval prvně, si na tuto
vlastnost časem zvykl. Kluci se střídají v 19:52Z, v logu je 184QSO, velice
slušný mezivýsledek na toto QTH, ale to jsme ještě netušili jak si s námi
znovu pohraje pan Murphy a spolu s ním i matka příroda. Kolem 20:00Z se
k nám z JZ obzoru velice rychle přibližuje masivní a už dlouho neviděný
frontální systém doprovázený silným nárazovým větrem. Začíná se nebezpečně
rychle stmívat, čehož si všímají i kluci na 2m. Ota mi rychle pomáhá demontovat na
střeše 23cm zařízení, což se nám daří a ponecháváme tam pouze cca 150kg
vážící stativ s parabolou 1.5m a transvertorem umístěným v hermeticky
uzavřeném robustním AL boxu. Domníval jsem se, že se tomuto soustrojí již nemůže
nic stát. Ze střechy jsme i tak slezli těsně s příchodem prvních poryvů
větru. Jeden z prvních poryvů se opírá i do 1.5m paraboly takovým způsobem,
že ji sfoukl jak papír ze střechy dolů a nebýt napájecích kabelů 2x CY 16mm,
letěla by asi ještě kousek dál. Nic jsme neslyšeli, jen tupý náraz. V tu
chvíli je nám jasné, že to byla parabola a snažíme se dostat ven z buňky,
abychom zjistili rozsáhlost poškození. Venku se však mezi tím žení všichni čerti.
Sotva se nám za odporu větru podaří otevřít dveře, spočívají naše oči na
právě se lámající třešeň kousek od buňky, která to prostě nevydržela.
Naštěstí padá mimo kritickou oblast. Leje jako z konve, rychle kontrolujeme torzo
z 23cm a konstatujeme, že to není tak zlé, pro nepříznivost počasí, však
není oprava možná. Zanecháváme stativ osudu a vracíme se do buňky. Při pohledu na
ostatní antenní systémy nás mrazilo v zádech. Vítr jimi zmítal ze strany na
stranu jako s obilím, naštěstí se další destrukce nekonala. Jarda po chvíli
znovu připojuje anteny na 2m do PA a projíždí pásmo, je tam podezřelý klid, až na
pár „tlusťochů“ nic. Nevím jak dlouho ještě Jarda dráždil SSB jisté je že
když jsem se probudil, seděl u rádia Ota a brečel jak želva, že mu něco „prdlo“
v lineáru a nevysílá to. Pravděpodobně střílí anoda, prohlásili jsme
shodně, PA jel první závod „naostro“ a tak si VN hledalo nejkratší cestu
k zemi. Příčinu jsme odhalili záhy a podařilo se nám i kdesi v útrobách
buňky nalézt dva patřičně dimenzované odpory 10W, kterými jsme nahradili ten uhořelý ve zdroji VN. No a už to zase
makalo. Ota opět spokojeně zasedl k rádiu a nasadil CW tempo jakoby právě
válčil na 160m. Další střídání
operátorů a módu proběhlo v 02:54Z se skóre 247 QSO. Jarda se držel na SSB až
do 07:59 kdy opět pouští k radiu Otu. Tímto systémem se kluci střídali až do
konce, bez jakýchkoli dalších problémů se zařízením či počasím. Celkem jsme na
144MHz dosáhli 420 QSO a 107153 bodů, ODX I1AXE, 819km, 255 km/QSO.
1296 MHz
Začátek
v pohodě, první hodinu 13 QSO. Menší problémy s prosakováním stanic
z 2m, ale vyřešil jsem to elegantně, při výzvě zdůrazňuji že jedu na 23cm a
když vyhledávám, ujišťuji se korekcí azimutu anteny. Pokud je to z 23cm, vím
že antena má šířku hlavního laloku pro pokles o –3dB přibližně 10°, takže stanice mi po lehké změně azimutu musí zmizet. Což
neplatí pro signály z 2m. Po pár hodinách se situace stejně uklidňuje. Počasí
je nádherné, ale na můj vkus je poněkud moc dusno a sem tam zafouká slabý větřík
od SV, což je další anomálie. Většinou je to naopak. Předpovědi počasí jsem sice
v týdnu před závodem sledoval. Panu Zákopčaníkovi svítilo slunce v duši
víc než kdy jindy a to nevěštilo nic dobrého. Všichni tvrdili, že má cosi
přecházet přes naše území od JZ, kdy to ale bude nechtěl nikdo říct přesně.
Pevně jsem doufal, že si to počasí rozmyslí a počká až na neděli, bohužel
nestalo se tak. První náznak čehosi nedobrého přišel paradoxně při QSO
s DG7NBE v 15:31Z, který mi dával JO40XI, ale já měl antenu na 240° což by odpovídalo stanicím z HB. Snaha dosměrovat ho
napřímo byla naprosto zbytečná. Charakter signálu naprosto identický s RS.
„Proboha co to je za nesmysl, dyť jsem na 23cm“. QSO jsem dokončil a ihned jsem
odchytil na pásmu Jendu, OK1VAM a líčím mu svůj čerstvý zážitek. Jenda mě
ubezpečil, že je to klidně možné, protože viděl čerstvé snímky
z meteorologického radaru a někde nad HB prý ráno byla masivní bouřková
činnost. Mrak tak mohutný, že se mi přes něj podařilo udělat QSO i na 23cm. O tom,
že jsem nebyl sám, jsem se přesvědčil dalším poslechem na pásmu. Tehdy už jsem
nepochyboval o tom co se k nám žene. Snažil jsem se využít optimální
vzdálenosti ke scatter pointu k navázání dalších QSO. Fronta se pohybovala
velice rychle. Poslední QSO tento den navazuji v 17:51 s OL7C. O něco později
pak přichází smršť, která způsobila to co jsem již popsal výše. Pro zbytek dne
jsem bez práce, na 2m vládne na CW Ota, takže mě kluci nepotřebují. Nedobrovolné
pauzy jsem využil k regeneraci sil a zalehnul k odpočinku. Moc dlouho jsem,
ale nevydržel. Hlodalo mě svědomí zda transvertor přežil pád a zda budu moci
ještě pokračovat. Přibližně v 03:00Z jsem za pomoci Jardy postavil stativ a
začal zjišťovat škody. Kromě ohnutých držáků paraboly a úchytu ozařovače, byl
stativ relativně v pořádku. Vzal jsem si tedy žebřík a začal s opravou
ozařovače. Tyčky úchytu jsem narovnal z téměř pravého úhlu zpět do
vodorovné polohy a namontoval jsem je zpět na parabolu. Víc už se udělat nedalo.
Společnými silami jsme opět vytáhli celou aparaturu na střechu buňky. Postupně jsem
nanosil a pozapojoval celý systém. Následoval okamžik cvaknutí vypínače od zdroje
pro PA na 23cm, super žádný extrémní proud, první dobrá zpráva. Zapínám i TRX a
testuji zařízení, vše funguje naprosto spolehlivě. Proladil jsem 4 majáky, které mi
hrály na rádiu před „katastrofou“. Poněkud silněji byl slyšet DB0KI z JO50.
Celkem logicky, protože fronta přešla a JZ směr se „vyčistil“. Začal jsem znovu
závodit. V 03:54 jako první přichází Pavel, OK1AIY a tak spolu chvilku
„klábosíme“ o situaci na bandu. Počasí se mírně umoudřilo.
S přibývajícím dnem se však začaly tvořit opět přeháňky a ke konci závodu
už pršelo téměř neustále. Díky počasí mi odešel i CW klíč. Byl, jak jinak, bez
krytu, takže dešťové kapky přistávaly přímo na jednotlivých IO. Nic jiného už
se nestalo, kupodivu vydržel i Otův notebook, který jsem měl položený na radiu.
Přibližně 2 hodiny před koncem jsem se definitivně sbalil. Neustálé přeháňky
kropily veškerou elektroniku tak vydatně, že jsem se o ní začal bát. Nepovedlo se
QSO s PA0WMX a PA0EHG, což mě dost mrzí, protože na nový 1.5m DISH jsem někoho
z PA na Radoviči slyšel vůbec poprvé. Před tím se nám to nepovedlo nikdy.
Z toho jsem usoudil, že nová antena skutečně „táhne“. Chce to posílit
trochu ještě výkon. Používáme 2x M57762 a to je z 268m nadmořské výšky asi
málo. Nevadí příště už budou HIO 4x. Celkově jsme na 23cm navázali 52 QSO a
hodilo to 6949 bodů.
Takový byl
Polní den 2001 u nás. Na slyšenou v dalších závodech.